Něco málo z historie sboru...


Od založení našeho sboru již uplynula dostatečně dlouhá doba, aby stálo za to ohlédnout se a zavzpomínat. Vždyť to byli naši předkové, kteří tu tvořili místní dějiny. Při této příležitosti sluší se vzpomenout na usilovnou a vytrvalou práci všech našich předchůdců vytvářejících hodnoty, které dodnes využíváme. Proto jsme povinni vyslovit jim naši hlubokou vděčnost a obdiv za vše vykonané.


Jak se začínalo...


V roce 1886 se konal v Obecnici sjezd podbrdské hasičské župy, k němuž se připojila společnost včelařů z Příbrami. Včelařům se zalíbila práce a kázeň sboru a rozhodli se založit v Příbrami také sbor dobrovolných hasičů. Tehdy bylo pro Příbram štěstím, že se této práce chopili mužové zanícení, se smyslem pro životy a majetek spoluobčanů. Jejich pevná vůle, houževnatost, vytrvalost a smělé počínání, nelekající se žádných překážek, zvítězily - sbor byl založen a trvá dodnes. Hlavní zásluha o uskutečněni a rozkvět SDH v Příbrami v prvních letech jeho existence přísluší Maxmiliánu Bucharovi, majiteli hotelu "U císaře rakouského".

Ustavující valná hromada se konala 3. října roku 1886 za přítomnosti padesáti osob. Jednomyslně bylo usneseno zřídit sbor, který byl úředně povolen dne 17. listopadu 1886. Ihned se začalo pilně cvičit. Bylo prohlédnuto nářadí a náčiní a obci byly podány žádosti: na zakoupení náčiní nového, na opravu náčiní starého, na zakoupení výzbroje a obleků a na opravu skladiště. První cvičení se konalo 3. listopadu 1886.

Nelze vypisovat podrobně veškerou činnost sboru rok po roce od dob založení. Proto uved'me alespoň následující události:

  • Dne 10. července 1887 vypukl velký požár budovy J. Krippnera, při němž člen sboru lezec Lambert Heinrich zachránil před uhořením dvě děti. Téhož roku byl sbor obohacen o jednu čtyřkolovou stříkačku. Obec Příbram oznámila, že ti členové hasičského sboru, kteří se při službě poraní, budou zdarma léčeni městskými lékaři a také léky obdrží zdarma.
  • V roce 1889 byl sbor doplněn posouvacím žebříkem.
  • V polovině srpna roku 1891 se v Praze konal sjezd Československého hasičstva. Také účast příbramského sboru byla velmi početná.
  • Roku 1892 si březohorská důlní katastrofa vyžádala 319 obětí, mezi nimi i život člena sboru Václava Melichara. Zvláštní zmínky zaslouží hrdinské činy Prokopa Korejse a Antonína Petráška, kteří z třicátého obzoru vyvezli čtyři horníky.
  • V roce 1893 se při vypuknutí cholery přihlásilo dobrovolně 12 členů sboru jako ošetřovatelé.
  • Roku 1894 darovala obec 600 K na zakoupení čamarových plátěných obleků.
  • Dobou stagnace v prvních letech sboru byl rok 1897, kdy se počet členů značně snížil. Valná hromada konaná 22. května však přinesla nápravu. Do čela sboru byl postaven Karel Simon, který vzkřísil sbor k nové slávě. Inventář sboru byl v té době rozmnožen o dvě berlové stříkačky.
  • O rok později byla ustavena příbramská župa. První sjezd se konal 27. srpna v Příbrami. Starostou byl zvolen Karel Simon.
Karel Simon
  • Roku 1900 byly opatřeny slavnostní stejnokroje pro 52 členů.
  • Na sjezd Československého hasičstva, který se konal roku 1903 v Praze, byl z Příbrami vypraven pro členstvo zvláštní vlak.
  • Od roku 1905 se používalo nového hasičského stejnokroje doplněného sekerkami a pilkami. Téhož roku byly sjednoceny i signály.
  • Roku 1907 svěřilo sboru svou stříkačku C. K. horní ředitelství.
  • Roku 1910 se konal druhý hasičský sjezd v Lublani. Z Příbramě se ho účastnili K. Simon, V. Bárta a M. Pleticha. Zároveň byla požádána různá místa o poskytnutí podpory na zakoupení parní stříkačky. Zásluhou městské spořitelny, obce příbramské a dalších dárců byl shromážděn obnos 4500 korun. Zakoupením stříkačky bylo splněno přání sboru. Jelikož uložení strojů, hadic a oděvů trpělo nedostatkem vhodných prostor, usnesla se městská rada vystavět nové klenuté skladiště s vytápěním.
  • V roce 1912 koupil sbor parní stříkačku značky Smekal.
Parní mašina

Poprvé byla stříkačka použita v roce 1913 při požáru sklárny v Příbrami u Dolejší Obory. Požár vznikl pravděpodobně v nočních hodinách v sousedním hostinci a přenesl se na provoz sklárny. Oheň byl velmi prudký. Stříkačka se však na špatné příjezdové cestě u rybníka zabořila do bahna a tím došlo ke zdržení. I přes tuto počáteční potíž se stříkačka osvědčila. Ukázalo se, že má skutečně velký výkon. Stříkalo se několika proudy a požár se brzy podařilo lokalizovat. Parní stříkačka byla umístěna v obecním dvoře na náměstí v tzv., hasičské kolně, kde bylo i všechno hasičské nářadí. Během 15 minut byla stříkačka schopna provozu. I přes dobrý výkon této stříkačky měli členové sboru zájem koupit stříkačku motorovou. Z finančních důvodů byla v roce 1923 koupena autostříkačka značky Walter. Její nevýhodou bylo, že byla otevřená. Členové seděli po stranách vozidla vystaveni všem povětrnostním vlivům. Při jízdě byli připoutáni řemeny. Stříkačka byla určena pro desetičlennou posádku. Prvním strojníkem a řidičem byl Tomáš Lexa.

  • Po vyhlášení Československé republiky byl prvním velitelem sboru Prokop Korejs, vedoucí městské vodárny.
  • Hasičské sbory vyvíjely rovněž kulturní činnost - pořádaly divadelní představení, plesy, veřejná cvičení a vzájemné návštěvy.

V té době byl SDH Příbram vybaven touto technikou:

  • - dvě ruční čtyřkolové stříkačky
  • - dvoukolová ruční stříkačka
  • - parní stříkačka zn. Smekal
  • - automobilová stříkačka zn. Walter
  • - nářad'ový vůz
  • - dva hadicové navijáky
  • - dvoukolový výsuvný žebřík (délka 16 metrů)
  • - dvacet hákových žebříků
  • - smekací plachta
  • - požární hadice a proudnice s koncovkami

Hasičský sbor se skládal z činných členů a ze členů přispívajících. Celkový počet členů byl asi 200.


Z období okupace


  • Záznamy a doklady z let 1937 - 1941 neexistují - byly zničeny v době okupace. Podle svědectví pamětníků byly po obsazení republiky fašistickou armádou zavedeny stálé služby. Veškerá kulturní a zábavná činnost byla zakázána. Byly organizovány šestičlenné hlídky. Hlídkovalo se na hasičské strážnici, kde byl zaveden telefon. Vedení okupačních úřadů převzalo velení nad požární ochranou v rámci tzv. CPO (civilní protiletecké obrany). Na příkaz prováděli členové SDH různé práce - úklid sněhu, prohazování závějí, posyp náledí atd. V případě nesplněni úkolů byli pokutováni. Došlo i na výhrůžky nasazení na práce v říši.
  • Koncem roku 1943 se prováděla cvičení všech útvarů CPO. Bylo nařízeno velet v německé řeči. V této době byla rovněž dokončena oprava parní stříkačky. Obsluhou byli pověřeni L. Horký, K. Boček, A. Černohorský a F. Bacík. Současně byla sboru přidělena stříkačka DS-12 značky Mára. Příbramský sbor měl 214 členů - polovina byli aktivní členové, polovina zálohy a hlídky. Během okupace došlo ke čtyřem velkým požárům ve Lhotě, Jelencích, Kotenčicích a na pile F. Kubáta v Příbrami.

Od roku 1945 do současnosti


  • V noci z 5. na 6. května ustupovala německá armáda z Příbrami směrem k Březnici. Vojáci odhazovali zbraně a střelivo. Členové sboru proto časně ráno nastoupili a odhozenou výzbroj sbírali, aby se nedostala do nepovolaných rukou. Velitel A. Kolář dal současně ONV v Příbrami k dispozici 90 členů sboru. Členové nastoupili jako ozbrojená složka, která zajišt'ovala ochranu důležitých objektů.
  • Sbor pak zaměřil svou činnost na vlastní práci. Při čerpání vody ze zatopené jímky v kasárnách - Balonce objevili členové automobilovou stříkačku ASC-25 značky Glockner. Vrak byl zakoupen za Kčs 35 000; -. Dále se podařilo získat i třínápravové vozidlo Škoda 662, které jako vrak přivezli členové z Milína. Na první členské schůzi bylo uvolněno 64 členů. Ze zbývajících vznikl pevný kolektiv. Starší konají noční služby, mladší cvičili a zasahovali při požárech. Byly pořádány různé zábavy a plesy na posílení finančních zdrojů. Cvičení se prováděla pravidelně jednou za týden.
  • V roce 1946 byl dohotoven a slavnostně předán požární vůz značky Glockner. Práci na opravách provedli členové zdarma. Rok nato byl dokončen i vůz značky Škoda 662. Práce provedli členové opět zdarma. Uvedení obou strojů do provozu bylo dílem velkého nadšení a obětavosti.
  • Pravidelný výcvik, výkonné stroje, pohotovost, rychlost a poctivá snaha sboru zachránila mnohé ohrožené hodnoty i mimo rámec okresu. Příbramský sbor byl volán i do okresů Hořovice, Beroun, Dobříš, Milevsko a Blatná. Někdy museli příslušníci sboru vyjíždět i dvakrát či třikrát denně. Ročně měli průměrně dvacet až třicet požárních zásahů. V průběhu let odpracovali hasiči stovky hodin při žňových hlídkách, preventivních prohlídkách techniky, při cvičeních a brigádách, pomocích v zemědělství a při opravách strojů jiných sborů. Dále čistili zatopené místnosti, závadné studny, dováželi vodu do nemocnice... Účastnili se také všech oslav a kulturních akcí.
  • Do roku 1952 bylo finanční zabezpečení výstroje a výzbroje hrazeno z příspěvku MNV i z vlastních příjmů jednoty. V pozdějších letech se však finanční podpora snižovala. V roce 1954 byl strojní park v téměř havarijním stavu. Nebylo dokonce možno ani převzít záruku za úspěšné zásahy při požárech. Škodovka potřebovala nutné opravy a kapacita agregátu při stavu vodovodní sítě ve městě nestačila. Dne 30. března 1956 byla provedena technická prohlídka motorových vozidel. Na vozidlech byly zjištěny nedostatky a byl vydán zákaz jejich používání až do provedeni oprav. Dne 18. června byla sboru prozatímně přidělena nová automobilová stříkačka Praga RN AS-16, v roce 1959 pak cisternový vůz Škoda 706 a současně byl zapůjčen i požární vůz Tatra 805. Od té doby byl opět SDH Příbram připraven kdykoli k akci.
  • V roce 1953 byl vydán pokyn k ustavení domovních požárních hlídek. Mimořádnou akcí v roce 1956 byly záchranné akce na vodním díle Orlík. V sobotu a v neděli 3. a 4. března prováděl náš sbor čerpání vody ze stavební jámy č. 1 zaplavené při nepříznivém počasí. Akce se účastnily i další sbory příbramského okresu.
  • V roce 1958 byl proveden nábor dorostu a žactva. O rok později začal nácvik na okrskovou soutěž, která se konala v Orlově. Družstva žáků, dorostu i mužů obsadila první místa soutěže a postoupila do okresního kola. Také v okresní soutěži obsadili všichni první místa a postoupili do soutěže krajské.
  • V roce 1961 získalo 15 žáků odznak Mladý požárník. V roce 1962 převzal sbor dvoukolový výsuvný žebřík.
  • V roce 1963 bylo provedeno 300 preventivních domovních prohlídek, z vlastních finančních zdrojů bylo zakoupeno nákladní auto Tatra 805 a 8. prosince téhož roku zemřel velitel sboru Antonín Kolář.
  • V roce 1969 byl vyřazen vůz značky Glockner, přičemž náhradní vůz podobného typu byl dodán až v následujícím roce.
  • V roce 1970 byl rozhodnutím nadřízených úřadů založen v Příbrami profesionální hasičský útvar. Zpočátku - do doby naplnění předepsaného stavu členů - jako sbor smíšený. Pracoval nejprve v objektech zbrojnice SDH. V roce 1972 se přestěhoval na Březové hory do upravených objektů bývalé šachty Marie. V původní zbrojnici zůstala pouze nepojízdná cisterna, která byla opravena až v roce 1974.
  • V roce 1976 byl dán sboru skříňový vůz Robur.
  • Oživení činnosti SDH nastalo v roce 1978, kdy byl starostou zvolen Josef Brynda. Počet členů se v těchto letech pohyboval v rozmezí 50 až 59. Zájem některých členů v této době nebyl velký, skutečnou činnost zastávala asi polovina členů.
  • Během let 1978 - 1985 bylo provedeno 24 námětových cvičení, kterých se zúčastnilo celkem 192 členů, což představuje průměrnou účast 8 členů. Cvičení prokázala, že je nutno provádět tuto činnost pravidelně. V těchto letech byla výjezdová technika v poměrně dobrém stavu. Byla tvořena speciálním vozidlem AKV-7 na podvozku Škoda 706 a vozidlem DVS-12 na podvozku A 30.
  • Od roku 1978 do roku 1985 bylo při preventivních prohlídkách odpracováno 2930 hodin.
  • V roce 1987 byl vytvořen první kolektiv dorostenek a vysoce překročen závazek preventivních prohlídek.
  • V roce 1988 byl sbor vypovězen ze strážnice na náměstí T. G. Masaryka a svoji činnost byl nucen vykonávat v náhradních prostorách. Technika a výzbroj byla uložena u SDH Březové hory. Sbor používal pouze Avii k nácvikům na soutěže. Tímto stavem byla sboru prakticky znemožněna jedna z hlavních činností - účast na zásazích. Mnoho členů znechucených touto situací ze sboru odešlo. Činnost však nebyla zastavena. Zbylí členové prováděli alespoň preventivní prohlídky a účastnili se soutěží.
  • Zlepšení situace sboru nastalo až koncem roku 1992, kdy mu byla přidělena nová zbrojnice v areálu nového hasičského záchranného sboru. Dne 9. ledna 1993 byl přestěhován interiér sboru a 21. ledna 1993 výzbroj, výstroj a technika. V těchto prostorách sídlí sbor dodnes.
  • V průběhu roku 1994 se do sboru přihlásilo 8 nových členů.
  • Dne 21. května 1994 se náš sbor účastnil soutěže v Trhových Dušníkách, kde družstvo mužů obsadilo pěkné druhé místo.
  • Dne 8. října 1994 sbor zajišťoval požární hlídky na Rallye Congesta Příbram.
  • Podobně jako v minulých letech byl nedílnou součástí činnosti sboru výkon asistenčních hlídek v Kulturním domě a Sokolovně.
  • Dne 16. května 1995 utrpět sbor velikou ztrátu dlouholetého funkcionáře pana Josefa Bryndy, s kterým jsme se naposled rozloučili ve smuteční síni na Hvězdičce.
 
© 2016 - Hasicipribram - MFlash - Optimalizováno pro IE7, MF3.5 (1280x1024) TOPlist